Znáte příčiny podvýživy?

Existuje řada příčin podvýživy. Obecně však lze za nejčastější příčiny považovat stav, kdy dochází buď ke sníženému příjmu, nebo ke zvýšené potřebě živin, případně ke kombinaci obojího.

- Nedostatečný příjem energie (nízký příjem stravy)

Snížený příjem stravy, a tedy i energie, je u pacientů s chronickým nebo nádorovým onemocněním velmi častý, což může být spojeno s nechutenstvím a sníženou chutí k jídlu. Neméně častá je však podvýživa u starších osob, jejichž chuť k jídlu je rovněž výrazně snížena a často je podpořena neschopností seniora konzumovat nutričně vyváženou stravu.

- Nedostatek bílkovin (proteinová malnutrice)

Tento typ podvýživy může vzniknout u pacientů po závažných chirurgických zákrocích a úrazech, při chronických ranách, popáleninách, těžkých zánětech, může se také vyskytnout u chronicky nemocných seniorů. Nedostatečný příjem bílkovin ve stravě je spojen s úbytkem svalové hmoty nejen u štíhlých pacientů, ale u všech pacientů s nedostatkem bílkovin. Typickým projevem je také celková slabost a ochablost svalů rukou a nohou, takže pacienti mají často potíže udržet se na nohou, ujdou jen kratší vzdálenosti, musí často odpočívat a jejich stisk ruky je velmi slabý. Bohužel kromě úbytku kosterního svalstva dochází také ke zhoršení funkce srdečního svalu nebo dýchacích svalů, čímž jsou pacienti vystaveni vyššímu riziku vzniku zánětu dýchacích cest a plic.

- Poruchy trávení

Další příčinou podvýživy mohou být poruchy trávení, při kterých je snížena produkce trávicích enzymů. Podvýživu mohou způsobit také chirurgické zákroky na zažívacím traktu nebo poruchy vstřebávání, kdy je narušena schopnost střev přijímat základní živiny, jako je tomu například u syndromu krátkého střeva, při přítomnosti píštělí nebo u Crohnovy choroby.

Všechny tyto příčiny mají společný důsledek. Zhoršení stavu výživy může také zhoršit průběh základního onemocnění. Organismus se tak dostává do začarovaného kruhu. V nejtěžších případech je stav podvýživy často již nevratný a nelze jej vyřešit zvýšeným příjmem nebo obohacením stravy. Proto je potřeba tomuto riziku předcházet a časné projevy malnutrice řešit bezodkladně.

Podvýživa může mít pro člověka mnoho negativních důsledků:

• ztráta tělesné a duševní síly a výdrže,
• únava, zhoršení průběhu nemoci, zhoršení kvality života,
• prodloužení pobytu v nemocnici,
• prodloužení rekonvalescence.

Pokud tělo bojuje s nemocí, jsou jeho nároky na energii a živiny mnohem vyšší. Chronický zánět například zvyšuje spotřebu energie a zároveň je narušená přirozená tvorba bílkovin, což vede k rychlejšímu rozvoji podvýživy, zhoršené obranyschopnosti organismu a tím ke zpomalení procesu uzdravování.

Pacient trpící podvýživou spojenou s nemocí patří do rukou lékaře. Ne vždy je možné dodat energii v době nemoci pouze úpravou stravy. Moderní medicína nabízí řešení v podobě enterální výživy, která pomáhá doplnit příjem energie, bílkovin a dalších živin v optimálním poměru. Pokud pacient není schopen dostatečne přijímat potravu ústy, může mu lékař předepsat výživu k popíjení. V případě poruch polykání může lékař pacientovi předepsat modulární dietetika k zahuštění stravy a nápojů. Pokud pacient není vůbec schopen přijímat potravu ústy, lze pacietovi zavést výživovou sondu.